Vyjádření starosty MČ Praha 5 k údajné likvidaci parku Klamovka

05/12/2017

Vážení spoluobčané,

v okolí parku Klamovka se v minulých dnech objevily letáky s alarmujícími informacemi o údajně chystané likvidaci parku, který obsahuje celou řadu zavádějících a nepravdivých tvrzení. Rád bych tedy tato tvrzení vyvrátil a uvedl informace na pravou míru.

Není pravda, že se chystá výstavba v parku Klamovka. Park Klamovka kolem stejnojmenné usedlosti je v majetku městské části a ta nemá zájem na tom, aby byl jakkoliv poškozen, natož aby ho nahradila nějaká zástavba. V parku Klamovka se tedy žádné domy stavět nebudou. Výstavbu domů plánuje společnost Metrostav na svém pozemku, který s parkem sousedí a kde se kromě zeleně nacházely tenisové kurty, autoservis a drobná výroba.

Není pravda, že v parku Klamovka se budou plošně kácet stromy. Jestliže jsou momentálně některé stromy v parku barevně označeny, je to proto, že v parku probíhá odborná dendrologická kontrola. Jejím smyslem je udržet stromy v parku zdravé a předejít tomu, aby návštěvníky zranila padající větev. Pokud tedy vůbec k nějakému kácení dojde, bude se jednat o ojedinělý a odborně zdůvodněný zásah. Označeny jsou ty stromy, které dendrologové budou kvůli jejich věku kontrolovat. S plánovanou výstavbou v sousedství parku to nijak nesouvisí.

Není pravda, že bych kohokoliv „zaprodal Metrostavu“, jak se v letáku píše. Naopak. S Metrostavem jakožto vlastníkem pozemku v sousedství parku vyjednávám o tom, aby celkový objem zamýšlených staveb byl menší, než jaký investorovi umožňuje územní plán, a tedy ohleduplnější k okolí. Chci například, aby plánované domy byly nižší a výstavba zahrnovala i občanskou vybavenost. Obviňovat mne v souvislosti s tímhle projektem z korupce je nesmysl a pomluva.
Fakta kolem výstavby v sousedství Klamovky jsou následující: Stávající vlastník, firma Metrostav, pozemek koupila v roce 2004 poté, co předchozí vlastník (SK Smíchov) nechal v územním plánu změnit využití pozemku z veřejného vybavení a sportu na čistě obytné území. To, že k této změně došlo, se mi nemusí líbit, ale respektuji skutečnost, že vlastník kupoval pozemek s vědomím, že na něm může postavit obytné domy.

K další změně došlo v roce 2010, kdy magistrát vlastníkovi povolil zvýšení zastavěnosti z koeficientu D na koeficient E (to například znamená, že plánované domy mohou být vyšší). Ani tato změna se mi nelíbí a uvažovaná zastavěnost území je také jedním z důvodů, proč se Praha 5 odvolala proti vydání územního rozhodnutí o které Metrostav zažádal.

V roce 2014 podalo ještě minulé zastupitelstvo naší městské části žádost o změnu územního plánu, která by využití území změnila z obytné zástavby zpět na veřejné vybavení a sport. Osobně s takovou změnou nesouhlasím. Nepovažuji obecně za správné, aby státní správa či samospráva vlastníkům nepředvídatelně měnily podmínky využití jejich majetku. Navíc pokud bychom se teď rozhodli způsob využití pozemku v územním plánu změnit, vlastník by se proti takovému rozhodnutí jistě bránil a podle našich právních analýz by s největší pravděpodobností dosáhl vysoké náhrady škody, možná i náhrady ušlého zisku, o jejíž výši nechci ani spekulovat. Rozhodnutí o případné změně územního plánu vydá Hlavní město Praha a Hlavní město Praha by muselo Metrostavu náhradu škody uhradit. Je ale jisté, že bychom na to nakonec doplatili my, protože magistrát by, zjednodušeně řečeno, o stejnou sumu, jakou by musel zaplatit Metrostavu, zkrátil rozpočet naší městské části. Praha 5 by tedy na takové řešení doplatila finančně i reputačně (špatný signál potenciálním investorům) a přitom by ničeho zásadního nedocílila – i v územích určených územním plánem pro veřejné vybavení a sport totiž lze stavět a já pochybuji o tom, že by Metrostav nebo jakýkoliv jiný vlastník takový pozemek nechal ležet ladem.

V případě, že má městská část jiný názor na využití území než vlastník pozemků, považuji za právně i morálně čisté řešení to, aby městská část za pomoci Magistrátu hl. města Prahy takový pozemek od původního vlastníka vykoupila. Metrostav v současné době dává najevo, že nemá o odprodej pozemku zájem. Pokud by firma názor změnila, jeho cena se podle vyjádření zástupců Metrostavu může pohybovat kolem 400 milionů korun. Pro představu – to je více než polovina ročního rozpočtu celé naší městské části. I kdyby městská část takové peníze na nákup pozemku zajistila, je nemyslitelné, že by posléze takto získaný pozemek nějakým způsobem nezastavěla a nevyužila. Proč? Právě proto, aby tato obří investice byla z pohledu městské části smysluplná.

Nechci spekulovat o tom, za jakých okolností k výše uvedeným změnám územního plánu došlo, nebyl jsem u nich. Nechci ale ani za každou cenu bojovat proti výstavbě v sousedství Klamovky; zvláště když ta cena může být velmi vysoká a může ji platit městská část, kterou spravuji. Raději proto napřu síly do vyjednávání, jehož výsledkem může být kompromisní dohoda, která plány investora uvede do souladu se zájmy městské části. V tomto svém snažení uvítám i vaši podporu.

S pozdravem

Pavel Richter