Reakce MČ Praha 5 na spekulace ohledně ÚS Barrandov a údajného rušení dětského hřiště na Trnkově náměstí

12/04/2017

Městská část, resp. Magistrát hl. m. Prahy, nechává zpracovat Územní studii Barrandov, která by se do budoucna měla stát podkladem pro změnu pražského Územního plánu. „Prioritně musí zaznít, že územní studie je v pracovní fázi. Jedná se tudíž pouze o koncept renomovaných urbanistů, nad nímž se vedou a nadále povedou odborné diskuse. Městská část není ztotožněna s řadou pracovních návrhů, v žádném případě proto nejde o finální verzi. Konečná verze může být zcela odlišná,“ říká starosta Pavel Richter (TOP 09) a dodává: „Je proto zcela bezpředmětné dělat jakékoliv závěry, které se vztahují k záměrům studie, nyní jde o pouhé spekulace. Nicméně uvítáme v diskusi každého odborníka.“

„I nadále je zde platný a stěžejní Územní plán hl. m. Prahy a ještě dlouhá léta bude. Navíc fakt, že se zpracovává územní studie, neznamená, že zde bude zastavena výstavba. Ta zde dle platné legislativy může probíhat i nadále,“ dodává Zuzana Hamanová (DJK), předsedkyně Výboru územního rozvoje s tím, že zpracovávaná územní studie má nastavit pravidla výstavby do budoucna.

K vývoji je možné sledovat https://www.praha5.cz/kategorie/projekty/projekty-a-zamery-v-praze-5/urbanisticka-studie-sidliste-barrandov/

Detailní vysvětlení:

→         Výstavba je zde nyní možná (a nadále bude) na základě ÚP hl. m. Prahy.

→         Pokud nebude regulovaná územní studií, budou mít developeři poměrně široké možnosti, v jaké podobě budou výstavbu realizovat.

→         Územní studie může sloužit jako podklad pro rozhodování až po změně územního plánu, což je otázka řady let. Prozatím bude sloužit pouze jako podklad pro změnu UP s tím, že bude stále platný současný ÚP. Studie NEMŮŽE zastavit výstavbu.

Výstavbu v lokalitě umožňuje Územní plán hl. m. Prahy, který s ní v této lokalitě počítá již desítky let. Výstavba je zde proto možná bez ohledu na názor městské části či veřejnosti – investoři proto na pozemcích stavět mohou a městská část nemá žádné možnosti, jak výstavbu omezit či dokonce zakázat. Co městská část může, je podávání námitek a připomínek k územním a stavebním řízením (což bývá nedostatečné řešení). Městská část také může nechat zpracovat územní studie či regulativy – což právě v tomto případě dělá. A to ve prospěch rozvoje dané lokality, resp. zabránění živelné výstavby bez kvalitního urbanistického a architektonického řešení.

 

→         V tuto chvíli se jedná o pouhý pracovní koncept k projednání, procházející širokou odbornou diskusí.

→         Sama městská část má k návrhu řadu zásadních připomínek, které bude se zpracovateli dále konzultovat, takže studie projde řadou úprav a ve finální verzi může být zcela odlišná od nyní diskutované verze. Názorům odborníků, zejména pak urbanistů, je proto pochopitelně otevřena.

→         Současné spekulace, z nichž vychází aktuální petice proti rušení dětského hřiště na Trnkově náměstí, jsou proto ničím nepodložené.

Studie Barrandov byla zadána ke zpracování atelieru A69 na jaře roku 2016, zadání se následně podstatně upravovalo a rozšiřovalo dle požadavků MHMP a IPR. Studie, která byla na městské části představena veřejnosti na výborech územního rozvoje 7. 3. a 21. 3. 2017, se nachází ve fázi koncept k projednání. Nyní se předpokládá delší období, ve kterém bude koncept posuzován z mnoha hledisek na příslušných odborech MČ a také v dalších výborech a komisích samosprávy. Dále bude koncept projednáván i na MHMP a IPR. Ze všech těchto jednání vzniknou zřejmě zásadní požadavky a připomínky, které zpracovatel (A69) musí zohlednit a studii upravit a dopracovat. (Toto projednání a následné zapracování je od začátku podstatnou částí díla včetně ceny, která zatím také nebyla vyplacena.) Ve výsledku má být studie podkladem ke změně platného územního plánu, případně i podkladem pro tvorbu plánu nového.

S řadou návrhů není ztotožněna ani městská část, která bude mít zásadní požadavky a připomínky k úpravám a dopracování. V žádném případě proto nejde o finální verzi, koncept ještě projde řadou úprav a ve finální verzi může být zcela odlišný od nyní diskutované verze. Současné spekulace, z nichž vychází aktuální petice proti rušení dětského hřiště na Trnkově náměstí, jsou proto absolutně nepodložené.

„Předložené doplňování objektů do stávající urbánní struktury sídliště vnímáme velmi problematicky. Chápeme, že je patrně vedeno v současnosti populární rétorikou o „zahušťování města“, je ovšem otázkou, jaká v tomto konkrétním případu může přinést pozitiva. Barrandovské sídliště bylo navrženo s jasnou kompozicí, pro svou podobu a kvalitní prostory je obecně dobře vnímáno a tak by každé jedno doplnění nějakého objektu mělo být pečlivě posuzováno. Toto souvisí i s návrhem domu, který se v konceptu objevil na místě dnešního dětského hřiště. Studie patrně předpokládá odclonění tramvajové dopravy administrativním objektem, vytvoření definované uliční čáry a přemístění dětského hřiště do klidovější polohy do parku. Jde o urbanistický pohled a iniciativu tvůrců studie. Vlastníkem pozemku je dnes HMP a nemáme informaci o tom, že by zde hlavní město chystalo nějakou výstavbu,“ říká Zuzana Hamanová.

„Velmi silně vnímáme oblibu a potřebnost tohoto dětského hřiště a vůbec si nejsme jisti, zda v tomto místě takto objemná budova má své opodstatnění. Vše bude předmětem projednání studie,“ dodává starosta Richter.

Pokud by výsledné řešení připustilo nějakou výstavbu, muselo by se tak podle radnice stát za plnohodnotnou náhradu hřiště v lepší poloze, neboli za lepší kvalitu, než je ta dosavadní. Rozhodně však nejde o záměr pro blízkou dobu – realizace parku by mohla proběhnout spolu s novou výstavbou až po změně územního plánu, což je časový horizont mnoha a mnoha let.

V konceptu se odráží odborný postoj a ve velké míře iniciativa architektonického atelieru, který měl při návrhu značnou volnost. Žádná čísla s požadovanými počty podlažních ploch zadána nebyla, atelier dospěl k jisté hustotě zástavby, kterou považuje za potřebnou, aby vybavenost města mohla smysluplně fungovat. Tvůrci postupovali také dle požadavků MHMP a IPR, které doplnily původní zadání. Dle těchto požadavků má například studie členit území na bloky s jasně vymezenou uliční čárou, kterou tvoří fasáda, plot nebo zeď, ve smyslu metodiky, použité v návrhu Metropolitního plánu. Toto píšeme pro vysvětlení, odkud patrně pramení ve studii snaha doplňovat zatím volná území a vytvářet tak přesněji definované uliční prostory.

→         Urbanistickou studii zpracovávají odborníci, kteří znají zákonitosti fungování města. Předejde se tím problémům, které jsou nyní známé u nově dostavované části sídliště Barrandov (zahuštění bez občanské vybavenosti, špatné parkování, špatná pěší prostupnost, výstavba na úkor estetiky a funkci apod.). Studie má naopak nastavit pravidla budoucí výstavbě tak, aby zde vznikla fungující a životu a práci příjemná městská část.

            ÚS Barrandov se zabývá dvěma částmi – samotným sídlištěm Barrandov a lokalitou na sever a západ od sídliště, která je dle platného Územním plánem hl. m. Prahy určena v převážné míře k zástavbě. Studie tudíž nic neprosazuje – naopak se řídí Územním plánem.

Cílem studie západ proto je najít vhodné urbanistické řešení území, zaměřené zejména na funkční a prostorové řešení budoucího rozvoje, a to v kontextu širších vztahů a návazností na okolní dopravní a technickou infrastrukturu. Studie tak bude řešit mj. dopravní situaci, napojení na strukturu města, včetně pěších a cyklistických vazeb. Vyhodnotí i potřeby veřejného vybavení v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel a nároky na technickou infrastrukturu, vyvolané urbanizací území. V rámci prostorové regulace budou definovány požadavky na uliční profily, rozměry veřejných prostranství, klíčové pohledové a průhledové osy.

Studie mj. ukazuje investorům možnosti, jak je v místě možné stavět kvalitní architekturu z hlediska urbanismu – resp. že bloková zástavba je zde možná, a to v kvalitním provedení. Vypracování a následně schválení studie bude jednoznačně přínosem pro rozvoj této lokality, resp. zabránění živelné a bezkoncepční výstavbě. Zásadním bodem studie je i to, že navrhuje kompaktnější výstavbu do bloků, ovšem ve prospěch zmenšení zastavitelných ploch a naopak vzniku rozsáhlého parkového řešení, které naváže na Prokopské údolí.

Zadáním studie bylo kvalitní urbanistické dotvoření sídliště Barrandov, se zohledněním všech aspektů, které život v nové části města vyžaduje. Hlavním tvůrčím nápadem předloženého konceptu je jasné definování linie, „kde končí město a kde začíná příroda“. Město je soustředěno do více kompaktní podoby na menší ploše a přechod do přírody zajišťuje velkorysý park typu Ladronky na ploše více než 20 ha, který město dokola obkružuje. Podél parku je navržena promenáda s kavárnami a restauracemi, v parku by vzniklo dostatek místa pro nejrůznější volnočasové aktivity uživatelů všeho věku a zaměření.