V Praze se musí od pondělí kromě metra nosit roušky také u lékaře a v lékárnách
24/07/2020
Hlavní město společně s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy dlouhodobě monitorují situaci s ohledem na šíření koronaviru a koordinují společný postup. Na základě aktuálního vývoje Hygienická situace hlavního města Prahy zavádí povinnost nosit roušky v nepobytových zdravotnických zařízeních od pondělí 27. července, čímž se rozšíří dosavadní opatření v pobytových zařízeních na všechna. Jedná se například o lékárny nebo čekárny u lékaře, do kterých docházejí zranitelné skupiny lidí. Nakaženým a lidem v karanténě, kteří žijí s dalšími lidmi v domácnosti, je Praha v omezené míře připravena poskytnou ubytování.
„Rád bych obyvatele Prahy vyzval, aby tématu nadále věnovali pozornost, důsledně dodržovali zásady osobní hygieny a nevystavovali se zbytečnému riziku. Chápu, že situace a z ní plynoucí opatření nejsou pro nikoho komfortní. Lidé by ale měli nadále pamatovat na povinné nošení roušek v metru. Nošení roušek nad rámec povinných opatření, například v tramvaji nebo autobusu, není ostudou, ale právě naopak projevem osobní zodpovědnosti,” uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
V připravovaném objektu budou moci lidé karanténu důstojně přečkat, aniž by se obávali možnosti nakažení svých blízkých. Místo bylo konzultováno s městskými částmi, ale s ohledem na zachování důstojného pobytu nebude přesné místo veřejně sděleno. Pobyt bude řešen na základě podnětu hygienické stanice.
„Po celou dobu od počátku epidemie jsme v úzkém kontaktu s krajskou hygienickou stanicí, celou situaci monitorujeme a veškeré kroky spolu navzájem konzultujeme a vyhodnocujeme. Velmi tuto spolupráci oceňuji. Přijímáme nyní nezbytná opatření, kterými se snažíme chránit ty nejzranitelnější, nemocné a seniory. Nechceme také, aby došlo k zavlečení nákazy turisty ze zahraničí. Snažíme se předcházet tomu, že by se situace vymkla kontrole natolik, že by bylo nutné zavádět plošná restriktivní omezení s celoplošným dopadem,” říká náměstek hlavního města Prahy Petr Hlubuček.
Praha je na současný stav i vývoj připravena právě díky úzké spolupráci s hygieniky, složkami Integrovaného záchranného systému a také dobrovolníky. Hlavní město však chce předejít plošným a drastickým opatřením, proto společně s hygienickou stanicí preventivně zavádí současné nařízení nošení roušek v nepobytových zdravotnických zařízeních, a ještě více se zaměřuje na ochranu zranitelných skupin.
Praha chce lépe zpřístupnit možnost testování Pražanům i cizincům. Rezidenti většinou o testovacích místech vědí, ale turisté se v nich neorientují. Hlavní město proto bude komunikovat seznam testovacích míst, který předá i hotelům a dalším zařízením, která s turisty přijdou do styku. Metropole má také plán rychlého zřízení nového testovacího místa v centru města, které bude pro samoplátce, zejména turisty, provozovat akreditovaná laboratoř.
Důležitým úkolem hlavního města je ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatel, mezi které patří senioři v pobytových zařízeních a s chronickými onemocněními. Senioři se stále mohou obrátit na speciální nonstop linku 800 157 157, kterou provozuje Život 90. Hlavní město společně s Hygienickou stanicí hl. m. Prahy připravilo doporučení Společně proti COVID-19 určené zejména zranitelným skupinám obyvatel a pečujícím. „Základem prevence před onemocněním COVID-19 je dodržování nejen hygienických a sociálních opatření, ale i využití dostupných lékařských preventivních opatření, jakými jsou očkování proti chřipce a invazivním pneumokokovým onemocněním a doplnění vitamínu D. Důležité je také dodržování správné životosprávy včetně pohybu,“ shrnuje radní Milena Johnová.
Hlavní město současně vyzývá Pražany a návštěvníky metropole, aby dodržovali přijatá opatření a ideálně dodržovali i doporučení. Doporučení se týká například i nošení ochrany dýchacích cest v tramvajích a autobusech. Současně je nutné dodržovat základy hygieny – například si mýt ruce.
„Hygienická stanice hlavního města Prahy k dnešnímu datu eviduje 2 743 pozitivních případů onemocnění COVID-19. Stoupá počet komunitních případů onemocnění, proto je nezbytné přistoupit k další ochraně, kterou je rozšíření povinnosti nosit roušky ve všech prostorách zdravotnických zařízení. Dojde tím ke zvýšení bezpečnosti těchto prostor, zejména pro všechny dispenzarizované pacienty, kteří se dosud obávali docházet na pravidelné kontroly,“ uvádí ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.
I soukromé firmy by se podle vedení města měly dopředu připravit na možnost výskytu koronaviru a projít si interní postupy, případně zvážit, v jakých případech zavést homeoffice. Magistrát je při zhoršení situace připraven znovu zavést opatření ve svých budovách. Zvýšená intenzita úklidu v budovách magistrátu stále trvá a objekty jsou vybaveny termokamerami. Zaměstnanci a jednotlivé odbory by měli být vybaveni dezinfekcí, rukavicemi a rouškami.
Zdroj: TZ MHMP, SPOLEČNĚ PROTI COVID-19
- Desatero preventivních doporučení před možnou druhou vlnou onemocnění COVID-19
K naléhavým tématům současnosti patří otázka, zda hrozí druhá vlna onemocnění COVID-19 a zda lze její pravděpodobnost či závažnost snížit bezpečnými preventivními opatřeními, i když dosud není k dispozici specifická vakcína.
Základem prevence zůstávají známá hygienická a sociální opatření:
1. Zachovávání sociální distance.
2. Pečlivá hygiena rukou – časté mytí vodou a mýdlem, případně s používáním vhodných dezinfekčních prostředků.
3. Pravidelné mytí a dezinfikování často dotýkaných povrchů virucidními (viry ničícími) přípravky.
4. Vyhýbání se velkému shluku lidí a dodržování odstupu 1,5 metru.
5. Používání respirátorů a ústních roušek při pobytu v rizikovém prostoru (např. v prostředcích hromadné dopravy nebo uzavřených prostorech).
Přesto lze přispět i lékařskými a obecně zdravotními/životosprávními preventivními opatřeními. Proto se o jejich vhodnosti pro Vás poraďte se svými lékaři:
6. Očkování proti chřipce:
a. Očkování prakticky vyloučí onemocnění chřipkou (podmínkou je, že vakcína je připravena proti tomu kmeni chřipky, který skutečně naše území zasáhne). To může křehkým, chronicky nemocným, málo odolným lidem zvláště vysokého věku zachránit život.
b. Očkování prakticky vyloučí případné dvojí závažné virové onemocnění krátce po sobě (chřipka a COVID- 19). To může křehkým, chronicky nemocným, málo odolným lidem zvláště vysokého věku zachránit život.
c. Očkování dostatečného počtu lidí sníží výskyt závažných chřipkových onemocnění vyžadujících ošetřování v nemocnici, a tím riziko přehlcení nemocničního systému, zvláště při současném výskytu dvou závažných onemocnění – chřipky a COVID-19.
d. Očkování pečujících lidí, jak laických, domácích pečujících, tak zdravotníků, pečovatelek, pracovníků v přímé péči v pobytových zařízeních sociálních služeb, sníží jejich vlastní nemocnost za epidemie a tím kolabování služeb, které zajišťují. Sníží také riziko, že vlastním onemocněním zavlečou nákazu do svých domovů i pracovišť.
7. Očkování proti invazivním pneumokokovým onemocněním:
a. Očkování chrání, kromě jiných pneumokokových infekcí, před zápaly plic, které často nasedají jako komplikující bakteriální superinfekce na původně virové onemocnění, ať již chřipkové, či covidové. Přes 30 % těchto bakteriálních komplikací s vysokou úmrtností způsobují pneumokoky. Očkování tak nepřímo snižuje úmrtnost na původní chřipku či COVID-19.
b. Očkování chrání dlouhodobě, nejen přechodně v době jedné epidemie.
c. Očkování je pro osoby ve věku 65+ a pro pacienty s některými chorobami bezplatné (plně hrazené zdravotními pojišťovnami).
8. Doplnění vitaminu D, které:
a. řeší nedostatek vitaminu D, který se nyní zjišťuje u značné části populace – především u lidí, kteří se málo pohybují „na slunci“ (ve volném prostoru v době slunečního svitu), u lidí v pobytových zařízeních, v obdobích omezeného vycházení z obydlí (zimní měsíce), obecně u starších lidí.
b. je zvláště ve vyšším věku zásadně důležité pro svalovou sílu (tím též pro stabilitu a pohyblivost) a pro pevnost kostí.
c. příznivě ovlivňuje imunitní systém – podle některých studií též může mírnit průběh akutních infekčních onemocnění včetně chřipky či COVID-19. I pokud by tomu tak nebylo, považuje se suplementace za příspěvek ke zlepšení zdraví za karanténních opatření s omezením volného pohybu.
9. Redukce nadváhy:
a. Redukce snižuje též výraznou obezitu (tzv. chorobnou, s hodnotou BMI nad 40.0), která je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů těžkého či dokonce smrtícího průběhu COVID-19.
b. Redukce snižuje výskyt a zlepšuje kompenzaci diabetes mellitus (cukrovky) a hypertenze (vysokého krevního tlaku)
10. Pohybová aktivita:
a. Pohybová aktivita kromě jiného omezuje nadváhu, zachovává tělesnou zdatnost, svalovou sílu, pohyblivost, stabilitu.
b. Pohybová aktivita účelně přizpůsobená domácímu prostředí zachovává tělesnou zdatnost, svalovou sílu, pohyblivost, stabilitu i v době karanténního pohybového omezení – brání závažné tělesné dekondici, ochablosti, nečekané nestabilitě s pády po jeho odeznění.
c. Pohybová aktivita „vyplavuje endorfiny“, pomáhá zachovat optimismus, dobrou náladu, zdravou mysl i soudnost v dobách krizí, strachu a stresu.
