Politickou karikaturu vystavuje Galerie Portheimka
30/06/2014Červencová výstava v Galerii Potheimka navazuje na dříve zde realizované výstavy monografické, věnované kreslířům Marešovi, Kemelovi či Marčákovi. Tentokrát se představí řada českých autorů vybíraných podle specifického klíče: originály totiž pocházejí ze soukromé sbírky známého vydavatele Michala Voráčka.
Politickými karikaturami a parodiemi zdobili vydavatelé své tiskoviny už v jejich pradávných časech periodického tisku, nejpozději však od 19. století. „Zlatou érou karikatury byla léta meziválečná, za všechny tehdejší tvůrce připomeňme alespoň jména Josefa Lady, Adolfa Hoff meistra, či Josefa a Karla Čapkových,“ říká zástupkyně starosty Marie Ulrichová Hakenová.
Specifickou roli měl kreslený vtip a karikatura v éře komunismu, kdy mnohdy výtvarnou zkratkou kompenzoval nemožnost slovně se kriticky vyjádřit k dobové realitě. Nejlepší karikaturisté té doby ovládli umění metafory, jinotaje, skrytého, avšak srozumitelného významu – za všechny jmenujme například Vladimíra Jiránka, Vladimíra Renčína, Jiřího Slívu, Miroslava Bartáka – či po srpnové okupaci v zahraničí žijící Pavla Kantorka, Karla Trinkewicze či Ivana Steigera. Mimochodem velmi osobité – a u nás téměř neznámé – karikatury kreslil i písničkář Karel Kryl.
Politická karikatura ovšem zdaleka nevymřela ani s nástupem svobodných časů po r. 1989. Kreslíři nacházeli nová témata v nových společenských situacích, kdy se ovšem lidé, zejména ti „celebritní“, dokázali chovat stejně hloupě a komicky, jako jejich předchůdci v dobách více či méně minulých. Vznikaly nové humoristické magazíny (např. Sorry), objevila se jména mladších autorů (např. Marek Douša, Petr Urban, Štěpán Mareš, Miroslav Kemel). Někteří navazovali na výtvarnou či myšlenkovou linii svých předchůdců (patrné je to třeba u „spřízněných“ Vladimírka Jiránka a Miroslava Kemela, či estetických „genů“, které Štěpán Mareš podědil po Kájovi Saudkovi atd.).
Kreslený humor a karikatura se staly integrální součástí periodického tisku, ale i reklamy, a to i politické (např. Jiránkova kampaň pro ODS v roce 1998).
