Chceme mezi občany otvírat kromě lokálních i evropská témata, říká radní Prahy 5 Rattay

09/05/2019

Na radnici Prahy 5 se nedávno konala konference spojená se strukturovanou diskusí „Češi Evropany”, do které přispělo i několik osobností, mezi nimi například generál Jiří Šedivý nebo místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Schwarzenberg. Jaký měla akce ohlas? Proč městská část diskusi hostila a naváže na ni v budoucnu? Na otázky serveru Pražský patriot odpovídal radní páté městské Štěpán Rattay, do jehož kompetencí patří investice, správa majetku a právě zahraniční vztahy.

Proč jste se rozhodli podílet na spolupořádání akce věnující se evropským otázkám?

Hlavně z toho důvodu, že jsou nyní velmi aktuální, a to nejen kvůli blížícím se eurovolbám. Ať už z pohledu bezpečnosti, integrity, suverenity, ekonomické spolupráce, ale třeba i dvojí kvality potravin. S ohledem na pozvané hosty jsme chtěli akcentovat zejména otázku bezpečnosti EU.

Dobře, ale čekal bych, že tento projekt bude hostit spíše půda Sněmovny, Senátu či jiné instituce. Proč radnice?

Protože je tu propojení lokální úrovně na tu evropskou hned z několika pohledů. Fungování politického systému, zastupitelské demokracie a také třeba čerpání dotací. Městská část je součástí většího celku, členství v EU má přímé dopady i na Prahu 5. Čerpáme dotace na rekonstrukce našich objektů, do školství, nebo projekty podporující komunitní aktivity. Chceme přispět k tomu, aby si veřejnost uvědomila, co nám Unie přináší a současně chceme také otevírat i témata závazků, které nám z členství vyplývají.

Na co jdou evropské peníze v Praze 5?

Čerpáme prostředky na zateplení, opravy fasád i výměny oken ve školách, dále na zlepšování energetické stránky různých projektů a plánujeme s podporou evropských peněz výstavby a opravy bytových domů se zvláštním určením, které budou vhodné například pro cílovou věkovou skupinu seniorů. Chceme také čerpat dotace na rekonstrukce památkově chráněných objektů.

Vraťme se k diskusi konané v sídle radnice. Podle jakého klíče byly vybírány osobnosti, které v ní vystoupily?

Předně musím říci, že Praha 5 byla spolupořadatel, diskutující zval Evropský Institut Renaissance. Ale my jsme se s výběrem pana Ivo Kaplána, který diskusi moderoval, ztotožnili a navíc jsme iniciovali účast generála Jiřího Šedivého, který má díky jeho velkým zkušenostem z působení v armádě a na zahraničních misích především k tématu bezpečnosti a možnému vzniku suverénní evropské armády má rozhodně co říci. Dotkl se samozřejmě i nezbytných ekonomických vazeb a principů, které jsou nezbytné pro vybudování a fungování konkurence schopné moderní armády.

Kdo všechno v diskusi vystoupil?

Kromě již zmíněného Jiřího Šedivého to byli místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Schwarzenberg, legislativní právník Petr Jantač a člen správní rady Forum 2000 Petr Fleischmann.

Jak zpětně hodnotíte úroveň jejich příspěvků?

Pozitivně, každý hovořil originálně, příspěvky spojovala evropská tematika, ale vždy z jiného úhlu pohledu. Pan Jantač nastínil, jakým způsobem by mohlo fungovat vojsko na celoevropské úrovni, pan Fleischmann povídal o historických souvislostech evropské integrace, pan Šedivý pohovořil o důvodech, proč by Evropa měla mít armádní složku, a pan Schwarzenberg vnesl do diskuse politickou rovinu a otevřel téma zodpovědnosti našich státníků. Například připomněl, že členství v EU znamená pro Česko nejen nárok na čerpání a účast při přerozdělování finančních prostředků, ale nese sebou také závazky, které jako řádný členský stát musíme plnit. Jak jsem již uvedl, osobně se s těmito pohledy ztotožňuji.

S úvodním projevem jste vystoupil i Vy. O čem jste hovořil?

O třech pilířích, které vnímám jako oporu naší společnosti a které mimo jiné právě i lokální úroveň, tedy samosprávu, propojují v uvozovkách s nadnárodními otázkami o budoucnosti či bezpečnosti Evropy. Prvním opěrným bodem a současně reprezentantem je politická sféra respektive politický systém a politické strany, které si volíme, nebo jsme do nich voleni, aby za nás rozhodovaly. Jen stabilní a etablované politické strany uspějí ve volbách, tak aby měly zastoupení svých programů od lokální až pro nás tu nejvyšší možnou úroveň, tedy zastoupení v Evropském parlamentu. Považuji to za důležité, jelikož zastoupení polické strany na všech úrovních politického systému lze vnitrostranicky promítat vznikající potřeby na komunální úrovni u samotných občanů až do Bruselu.

Co vnímáte jako druhý a třetí pilíř?

Podnikatelskou sféru. Dává nám lidem v největším měřítku práci, prostředky za které můžeme žít, platí daně, inovuje, rozvíjí, ale i například produkuje zbraně, které nám mají dávat pocit většího bezpečí. Opět se vrátím k nám na lokální úroveň, vzpomeňme na 80. léta jak vypadala historická část Smíchova konkrétně Anděl a okolí. Pamatuji si jej jako kluk a přišlo mi, že se nacházím v průmyslové zóně mezi dvěma továrnami. Dnes vypadá lokalita úplně jinak. Právě podnikatelská sféra zásadně proměnila tuto část čtvrtě tak, aby nebyla pouze místem určeným k práci, ale aby zde lidé mohli více trávit svůj čas, nabízí kulturní vyžití, ale i prostor pro relaxaci a odpočinek. Poslední oporou a možná vůbec pro mne tou nejsilnější je občanská společnost a její zástupci. Sem zahrnuji všechny zástupce nevládního neziskového sektoru, církve, ale i zástupce kultury a umění, výtvarníky a hudebníky. Nemít zde tuto oporu asi bych nejspíše propadl skepsi, že vše bude v područí politické moci a motivace maximalizace zisku.

Toto je Váš pohled jako jednoho z radních Prahy 5. Uvědomuje si vedení městské části jako celek sílu a potřebnost občanské společnosti?

Jsem přesvědčen, že ano. Praha 5 má vyhlášené dotační programy na podporu těchto aktivit, přispívá i dary a sama aktivně spolupracuje s organizacemi jako je například Člověk v tísni, která působí nejen v toliko bolestí zmítaných poválečných zónách či živelnými katastrofami poznamenaných místech, ale jejich přidaná hodnota je i zde přímo na území Prahy 5. Působí například v rámci programů sociální integrace, podpory vzdělávání či snahy o budování komunitního života a participace občanů na rozhodování jako tomu je například v bývalé dělnické kolonii Buďánka.

Plánuje se Praha 5 zapojit do pořádání obdobných akcí v budoucnu?

Ano, chceme nadále otevírat mezi občany nejen lokální témata, ale i ta evropská. S Evropským Institutem Renaissance máme zatím předběžnou dohodu, že bychom na dubnovou akci navázali ještě letos na podzim. Praha 5 má několik partnerských měst a naší vizí je, že bychom pozvali jejich zástupce k veřejné diskusi nad tématy, která s nimi máme společná. Jde například o dopravu, životní prostředí, sociální politiku či sdílení zkušeností z oblasti územního rozvoje a participace občanů na rozhodování.

(Rozhovor pro prazskypatriot.cz)

 

Zaznělo na diskusi „Češi Evropany“, 25. dubna 2019

„V rámci Akčního plánu schopností EU Česká republika deklarovala zapojení se do několika oblastí. Ochrany proti zbraním hromadného ničení, zdravotnictví, speciálních sil a do strategické vzdušné přepravy.“
Generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR

„Evropská unie potřebuje ve věcech politické a vojenské integrace nový začátek. V úsilí o vytvoření evropské velmoci, která by převzala odpovědnost za obranu Evropy, je společná zahraniční a bezpečnostní politika podle platných zakládacích smluv Evropské unie jenom slepou uličkou.“
Petr Jantač, legislativní právník

„Budoucnost každého svazku závisí na síle individualit, z nichž se skládá. Budoucnost Evropy, včetně možnosti prohlubování svazku uvnitř EU, prochází tudíž paradoxně posilováním a kultivací národních identit, spolu s upevňováním sebevědomí národů, z nichž se svazek skládá.“
Petr Fleischmann, člen správní rady Forum 2000

„Masaryk kdysi řekl, že státy žijí myšlenkami, z nichž se zrodily. Dovolím si říci, že nejen státy žijí myšlenkami, z nichž se zrodily, ale že tomu je tak i v případě Evropské unie.“
Štěpán Rattay, radní Prahy 5

 

Dnes si připomínáme také Den Evropy. Proč?

Na Den Evropy, který se slaví každý rok 9. května, oslavujeme mír a jednotu v Evropě. V tento den si připomínáme přijetí historicky významné „Schumanovy deklarace“. Někdejší francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman během svého projevu v roce 1950 v Paříži navrhl novou formu politické spolupráce v Evropě, která by napříště vyloučila válečný konflikt mezi evropskými národy.

Návrh spočíval ve vytvoření nadnárodní evropské instituce, která by řídila společnou těžbu uhlí a výrobu oceli. Za necelý rok byla podepsána smlouva, na jejímž základě takový orgán vznikl. Schumanův návrh se považuje za počátek společenství, které dnes nazýváme Evropskou unií.