Praha 5 uctí památku obětí komunistického režimu
23/06/2020
MČ Praha 5 si významný den připomene v sobotu 27. 6. v 9:00 hodin u pamětní desky JUDr. Milady Horákové, která je umístěna v ulici Mošnova 2/376. Týž den se v 10:00 hodin paní starostka Renáta Zajíčková a radní Petr Lachnit na základě pozvání pana primátora zúčastní pietního aktu u Pomníku obětem komunismu (Újezd 420), na Malé Straně. Na obou výše uvedených pietních aktech jste vítáni.
Letos uplyne 70 let od vykonání rozsudku státního soudu v Praze z 8. června 1950, potvrzeného rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června 1950, na jehož základě byli v úterý dne 27. 6. 1950 odsouzeni „pro zločiny velezrady a vyzvědačství“ k trestu smrti Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Z tohoto důvodu bylo datum zvoleno jako Den památky obětí komunistického režimu. Poslední slova Milady Horákové: „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“
Milada Horáková byla česká právnička, politička, bojovnice za práva žen, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech 20. století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Kvůli své neústupnosti během soudního procesu, známého jako „Proces se skupinou Milady Horákové“, se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
Dne 27. června 1950, přesně 9 měsíců po zatčení v 27. září 1949, byla paní Milada Horáková na dvoře věznice na Pankráci oběšena. Milost se pro ni marně snažili získat známé osobnosti, například Albert Einstein (viz níže) nebo Eleanor Rooseveltová. Popravě byla přítomna i dělnická prokurátorka Ludmila Brožová, která byla v roce 2007 jako jediná odsouzena k šestiletému trestu za podíl na justiční vraždě:
Městská část Praha 5 uctí památku také u sochy Milady Horákové (Doubková 1), která se nachází před budovou kostela Českobratrské církve evangelické. Bronzová socha doktorky Milady Horákové byla odhalena v roce 2010, autorem sochy je Olbram Zoubek. Milada Horáková se po svatbě se svým manželem stala členkou Českobratrské církve evangelické a až do svého uvěznění se pravidelně účastnila bohoslužeb ve smíchovském sboru. Ke kolemjdoucím je socha otočena zády. Před postavou leží na žulové desce zlatá růže v oběšencově oprátce. Postava je v mírně nadživotní velikosti, měří zhruba dva metry. Podle Zoubka má lidi vybízet k tomu, aby po chodníku přistoupili k ní, přečetli si text na pamětní desce, prohlédli si přiložené symboly a zamysleli se.
Pietní akt proběhne také na čestném pohřebišti na motolském hřbitově (Plzeňská 233/30). Na společném pohřebišti zde končily urny popravených a ve vězení zemřelých politických vězňů, podle Konfederace politických vězňů se urny začaly tajně dávat do země teprve po roce 1958, do té doby se ukládaly v objektech ministerstva vnitra.
