Pozvánka na výstavu Karel Prager a Praha 5
03/11/2011
Městská část Praha 5 si vás dovoluje pozvat na výstavu KAREL PRAGER A PRAHA 5, kterou pořádá ve dnech 7. listopadu – 2. prosince 2011 v Galerii Portheimka (Štefánikova 12, Praha 5).
Karel Prager (1923-2001) je nejznámějším reprezentantem výrazné generace našich architektů 2. poloviny 20. století, která od konce 50. let opustila principy tzv. socialistického realismu a začala projektovat v souladu s moderními světovými trendy, navíc s jasným českým vkladem. Zároveň si tito tvůrci vysloužili spíše kritický pohled veřejnosti, která ve specifických stavbách (hlavně od počátku 70. let) viděla, většinou nespravedlivě, pomníky sloužící k prezentaci tehdejší politické moci. I proto směrem k jejich práci přetrvávají rozdílné názory. Právě Prager (autor např. Nové scény či bývalého Federálního shromáždění) je dodnes nejdiskutovanějším (a jistě i nejdiskutabilnějším) tvůrcem zmíněné generace.
Výstava KAREL PRAGER A PRAHA 5 je po expozicích v budově bývalého Federálního shromáždění a v Pragerově rodišti Kroměříži již třetí letošní instalací, která se u příležitosti 10. výročí jeho úmrtí snaží nabízet objektivní pohled na jeho dílo. Ukazuje regionální rozměr Pragerovy tvorby, neboť právě k území Prahy 5 se opakovaně vracel a zanechal zde několik projektů, ať už realizovaných či nikoli. Do druhé skupiny patří hlavně známé futuristické „superstruktury“ pro košířské údolí, pokus vytvořit zcela novou formu bydlení pomocí obrovských betonových bloků nad již existujícím městem. Také pro centrum Smíchova plánoval velké změny, řadu asanací a staveb nových objektů. Z této koncepce, která v řadě ohledů nepochybně nebyla příliš ohleduplná, zůstala jako torzo postavena jen atypická budova smíchovské pobočky Komerční banky. Poslední jeho životní realizací byl obytný soubor U Kříže v Jinonicích (oceněný titulem Stavba roku 1999). Všechny zmíněné projekty výstava představí pomocí unikátních Pragerových plánů i prostorových modelů a fotografií.
Výstava chce návštěvníkům nabídnout podnět k vlastnímu kritickému myšlení o veřejném prostoru, konkrétně pak o urbanistickém vývoji středu Smíchova posledních let. Pohled na Pragerovy návrhy může být návodem k otázkám, zda současná podoba okolí Anděla – zbavená původní poetiky i funkce a redukovaná na obchodní zónu – není minimálně stejně problematická jako některé Pragerovy vize. A jestli naopak Prager, který na území bývalé továrny navrhoval i kulturní a společenské centrum, nezacházel s tímto místem v některých ohledech překvapivě citlivěji než ti, kteří jej přetvářeli v minulých dvou dekádách…
Souběžně vychází i barevná doprovodná publikace “Karel Prager a Praha 5”, jíž vydává Informační centrum Praha 5, o. p. s., která je katalogem expozice, ale nabízí i dva eseje o Pragerově tvorbě v kontextu Prahy 5 a připomínku jeho dalších důležitých prací mimo region.
