Retence dešťových vod Studie Na Pláni
Interpelace:
Retence dešťových vod Studie Na Pláni
26. zasedání Zastupitelstva Městské části Praha 5 dne 11. 9. 2018
Interpelace číslo 2
Ing. Pavel Richter,
starosta MČ P5
Věc: Retence dešťových vod Studie Na Pláni
Vážený pane starosto,
obracím se na Vás jako na vedoucího představitele MČ Praha 5 ve věci dopisu spolku Za zelené Malvazinky adresovaného dne 20. 8. 2018 Radě MČ Praha 5 ve věci “Žádost o revizi Studie Na Pláni, schválené dne 20. 12. 2017 Radou MČ Prahy 5, z hlediska nedostatečných schopností retence dešťových vod v lokalitě mezi ulicemi Na Pláni a K vodojemu”.
V dopisu se dočteme, že při zadání studie upozornil spolek na to, že se ulice K vodojemu vždy při silnějším dešti mění v řeku a že dochází ke zhoršování. Zároveň zcela logicky požadovali nerušit zelenou plochu před hřbitovem a restaurací U Krbu, která částečně pomáhá při vsakování dešťové vody a chtějí, aby bylo prověřeno celé území Studie Na Pláni z hlediska vsakování a zadržování dešťových vod. Což někteří víme, že je jedním z opatření, která mají pomoci v krajině, aby dešťová voda netekla rovnou do kanálu, zůstala v krajině, kde je jí třeba, a pomáhala zmírnit následky přívalových dešťů, které jsou čím dál častější.
Spolek upozorňuje na to, že skutečná plocha zeleně je mnohem menší, než jaká je uvedena ve studii – plocha stromů zabírá 600 m2 podle studie, kdy jsou předpokládám započítány koruny stromů, nikoli skutečná plocha na zemi schopná vodu vsáknout. Navíc dojde ke zmenšení této plochy za účelem rozšíření parkoviště a není ze studie zřejmé, co bude se zeleným pásem vedoucím kolem ulice Štorkánova. Podle výpočtů spolku je ztráta retenční půdy okolo 150 m2. Na základě techto zjištění spolek žádá o revizi Studie Na Pláni, schválené dne 20. 12. 2017 Radou MČ Prahy 5, z hlediska nedostatečných schopností retence dešťových vod v lokalitě mezi ulicemi Na pláni a K vodojemu a následnou implementaci závěrů
revize do studie, eventuálně do jiného řešení lokality.
Ptám se Vás tedy, pane starosto,
- Umožníte prověřit, jak se změní podle studie současný špatný stav při přívalových deštích, když se ubere retenční plocha výstavbou a vydlážděním a sníží se schopnost vsakování dešťové vody?
- Co plánujete udělat s dešťovou vodou, která se nevsákne? Odvádět ji do kanalizace? V době klimatických změn, kdy je každá kapka deště dobrá?
- Není lepší v místech, kde dochází k masivnímu splachování vody do kanálu, vytvořit opatření pro zasakování vody?
- Zasadíte se o to, aby studie a developerské projekty, které se budou projednávat v rámci poradních orgánů, obsahovaly konstruktivní, případně inovativní, řešení nakládání s dešťovou vodou?
Předem děkuji za písemnou odpověď.
Mgr. Martina Pokorná
Členka ZMČ Praha 5 V Praze dne 11. 9. 2018
Odpověď:
Městská část Praha 5
Ing. Pavel richter
STAROSTA
Vážená paní
Mgr. Martina POKORNÁ
zastupitelka MČ Praha 5
V Praze dne 19. 9. 2018
MC05 102974/2018
Odpověď na interpelaci č. 2 z 26. zasedání ZMČ Praha 5 ze dne 11. 9. 2018
Vážená paní magistro,
reaguji na Vaši interpelaci č. 2 z 26. zasedání ZMČ Praha 5 ze dne 11. 9. 2018 ve věci nedostatečných schopností retence dešťových vod v lokalitě Na Pláni na základě dopisu spolku Za zelené Malvazinky ze dne 20. 8. 2018 adresovanému Radě MČ Praha 5.
1. Umožníte prověřit, jak se změní podle studie současný špatný stav při přívalových deštích, když se ubere retenční plocha výstavbou a vydlážděním a sníží se schopnost vsakování dešťové vody?
2. Co plánujete udělat s dešťovou vodou, která se nevsákne? Odvádět ji do kanalizace? V době klimatických změn, kdy je každá kapka deště dobrá? 3. Není lepší v místech, kde dochází k masivnímu splachování vody do kanálu, vytvořit opatření pro zasakování vody?
V rámci projektování stavebních záměrů musí mít dle § 38 Pražských stavebních předpisů každá stavba a stavební pozemek vyřešeno hospodaření se srážkovými vodami pro zajištění dostatečné retenční kapacity v území s upřednostněním jejich vsakování. Předmětná studie slouží jako podklad pro změnu územního plánu, jejímž účelem je zajištění nezastavitelnosti vymezených stávajících ploch zeleně a ochrana pozemků před zahušťováním zástavby v čistě obytném území. Na základě výpočtů ploch zeleně studie významným způsobem navyšuje v rámci řešené lokality plochy se zelení na rostlém terénu a schopnost vsakování dešťové vody v lokalitě tak zvyšuje. Odvod přívalových dešťů se řeší v problémových místech se soustředěným povrchovým tokem vody instalací různých vsakovacích zařízení povrchových či podzemních. Studie však není v podrobnosti, která by umožnila řešit v detailech bez širších návazností přívalové deště.
4. Zasadíte se o to, aby studie a developerské projekty, které se budou projednávat v rámci poradních orgánů, obsahovaly konstruktivní, případně inovativní, řešení nakládání s dešťovou vodou?
Dlouhodobě se zasazuji o to, aby všechny studie a developerské projekty projednávané v rámci poradních orgánů byly v kompletním (nikoliv jen omezeném) souladu s udržitelným rozvojem území Prahy 5.
Obecně problematika hospodaření s vodou, a to nejen s dešťovou, ale nově i s tzv. „šedou vodou“,
je v současnosti hodně aktuální téma.
Nakládání s dešťovou vodou má oporu v naší legislativě a na splnění tohoto požadavku závisí mj. získání každého stavebního povolení, každého rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, každého rozhodnutí o změně stavby, každého rozhodnutí o změně užívání stavby i každý kolaudační souhlas příslušného stavebního úřadu.
Hospodaření se „šedou vodou“ (tj. se splaškovou odpadní vodou odtékající z umyvadel, praček, van, sprch a dřezů), resp. její recyklace, u nás zatím právní ukotvení nemá. Avšak v důsledku rostoucích problémů se zásobováním vodou v souvislosti se suchem a nedostatkem vody ve zdrojích se v některých oblastech stává recyklace „šedé vody“ závazným požadavkem při nové výstavbě. Za podpory MČ Praha 5 se na území Prahy 5 již úspěšně realizoval developerský projekt rezidenční čtvrti Botanica Vidoule zahrnující i objekty s kompletním řešením recyklace „šedé vody“ a akumulace vody dešťové.
S pozdravem
Ing. Pavel RICHTER
starosta MČ Praha 5
