zveřejnění
Interpelace:
Téma: Zveřejnění výše platu vedoucích odborů a tajemníka Úřadu MČ Praha 5
Interpelovaný: Rada MČ Praha 5
Interpelace
Vážení členové rady,
žádám o zveřejnění výše platu (včetně všech příplatků a osobního ohodnocení) jednotlivých vedoucích odborů a tajemníka Úřadu městské části Praha 5.
Na podporu zveřejnění výše platu jednotlivých vedoucích odborů a tajemníka Úřadu MČ Praha 5 si dovolím ocitovat část odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. října 2014, sp. zn. 8 As 55/2012:
„Každá moc, i demokratická, korumpuje, a čím méně je kontrolována, tím větší je nebezpečí jejího zneužití. Kontrola prostřednictvím takových institutů, jako je § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, má řadu výhod, které ve svém souhrnu významně brání zneužívání veřejné moci a posilují demokratickou legitimitu politického systému. V první řadě se na kontrole může podílet každý, a to přesně v té míře, v jaké se rozhodne být aktivní. Nikdo není vyloučen, každý má možnost se ptát a dozvědět se. To již samo o sobě posiluje vztah veřejné moci a občana, brání rozdělení na „my“ a „oni“ a posiluje vědomí veřejnosti, že veřejná moc není účelem o sobě či prostředkem mocných k udržení jejich výsad, odcizeným od občanské společnosti, nýbrž nástrojem občanů, tvořících politickou obec, k prosazování obecných, společně sdílených zájmů a cílů.
Dalším účelem je, že zjištění získaná prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím mohou sloužit k účinné sebereflexi veřejné moci. Naznačují-li tato zjištění, že veřejná moc hospodařila způsobem, který je nezákonný, nehospodárný, nemravný, nerozumný či v jiných ohledech nepatřičný, může to vyvolat reakci veřejnosti či příslušných orgánů a v důsledku toho i patřičnou korekci v chování veřejné moci.
Konečně nelze podcenit ani preventivní účinek zákona o svobodném přístupu k informacím. Samotná skutečnost, že veřejná moc může být vystavena dotazům z řad veřejnosti, které je povinna zodpovědět, ji zpravidla povede k tomu, aby se chovala řádněji, než kdyby se veřejné kontroly nemusela obávat,“
V Praze dne 26.1.2016
JUDr. Petr Lachnit
zastupitel MČ Praha 5
Odpověď:
Městská část Praha 5
MUDr. Radek Klíma
Starosta
Vážený pan
Zastupitel MČ Praha 5
V Praze dne 26.2.2016
Vážený pane zastupiteli,
k Vaší interpelaci uplatněné dne 26.1.2016 na zasedání zastupitelstva městské části Praha 5 na téma „zveřejnění výše platu vedoucích odborů a tajemníka Úřadu MČ Praha 5“, uvádím následující:
Využil jste svého práva stanoveného v ustanovení § 51 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a vznesl jste podnět na radu městské části Praha 5 spočívající v žádosti zveřejnění výše platu (včetně všech příplatků a osobního ohodnocení) jednotlivých vedoucích odborů a tajemníka Úřadu městské části Praha 5, přičemž jste připojil část odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. Zn. 8 As 55/2012 ze dne 22.10.2014.
Ve vztahu k obsahu Vašeho podnětu musím konstatovat, že je neurčitý. Není zřejmé, co považujete za zveřejnění (kde, jak, komu), ani „který“ plat má být zveřejněn (obvykle se tento požadavek specifikuje určitým obdobím, např. v roce 2015, za měsíc leden apod.).
Ve vztahu k platné právní úpravě, dosavadní judikatuře a metodickým pomůckám dozorových orgánů zpracovaných právě na základě dosavadní relevantní judikatury, je Váš návrh požadavkem nad rámec zákona, tzn., že se jedná o dobrovolné zveřejňování platů jednotlivých vedoucích odborů a tajemníka Úřadu městské části Praha. V tomto případě tedy nelze diskutovat o nutnosti respektovat i práva dotčených osob, zejména jejich právo na soukromí.
Všechny dotčené osoby se již ke zveřejnění jejich platů vyjádřily, a to nesouhlasně, kdy uvedly velmi vážné racionální důvody opodstatňující jejich rozhodnutí. Tím je jednoznačně dáno, že městská část nemůže dobrovolně zveřejňovat výše platů jednotlivých vedoucích odborů a tajemníka Úřadu městské části Praha 5 bez jejich souhlasu, aniž by se vystavila možnému postihu ze strany dozorových orgánů, zejména Úřadu na ochranu osobních údajů (sankce ze správní delikty dle zákona o ochraně osobních údajů je až do výše 10 mil Kč), nebo těchto osob samých, pokud by se domáhaly ochrany a případné náhrady škody soudní cestou.
Jistě není nutné zdůrazňovat, že poskytování informací týkajících se odměňování zaměstnanců ve veřejné správě souvisí s aplikací zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. I Vámi citované části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu se k této problematice vztahují, ze žádného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu však nevyplývá obecná povinnost tyto údaje zveřejňovat bez vazby na informační zákon. Z tohoto zákona mimo jiné vychází i posuzování oprávněnosti/neoprávněnosti poskytnutí informací a následného dovozování odpovědnosti (např. poskytne-li povinný subjekt informace v souladu se zákonem, odpovědnost za následné nakládání s ní přechází na toho, komu byla poskytnuta, a to v plném rozsahu).
Ubezpečuji Vás, že informace zmíněného druhu městská část poskytuje, ovšem zásadně v intencích platné právní úpravy a relevantní judikatury s její znalostí v plném rozsahu, nikoliv pouze jednotlivých segmentů.
S pozdravem