Náhrada výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem funkce neuvolněného člena zastupitelstva
Datum interpelace:
06. 12. 2007
Datum odpovědi:
14. 02. 2008
Interpelující:
RNDr. Milan Macek, CSc.
Interpelovaný:
JUDr. Milan Jančík, MBA
Interpelace:
Interpelace číslo 1
Vážený pane starosto,
hlavní město Praha každoročně, mimo jiné, zveřejňuje přehled částek vyplacených neuvolněným členům zastupitelstva jako náhradu výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce. Žádám o sdělení těchto údajů u členů Zastupitelstva MČ Praha 5 za rok 2007.
RNDr. Milan Macek, CSc., zastupitel
V Praze dne 6. 12. 2007
Odpověď:
Vážený pane zastupiteli,
V odpovědi na Vaši interpelaci ze dne 6. 12. 2007 ohledně částek vyplacených neuvolněným zastupitelům Městské část Praha 5 jako náhrada výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce Vám sděluji:
1. V souvislosti s výkonem funkce neuvolněného člena Zastupitelstva městské části Praha 5 vyplácí Městská část Praha 5 náhrady ušlé mzdy či výdělku, a to na základě schválených Zásad.
2. Částka vyplacená dle těchto Zásad bude součástí Zprávy o hospodaření a závěrečného účtu Městské části Praha 5 za rok 2007, které budou zastupitelstvu předloženy k projednání a schválení ve stanovených termínech.
3. Z přiloženého stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů zveřejněného v jeho Věstníku č. 18/2002 je zřejmé, že výše částek vyplacených neuvolněným zastupitelům Městské část Praha 5 jako náhrada výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce je osobním údajem a tudíž že v odpovědích na interpelace nelze tyto osobní údaje uvádět, a to ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (interpelace i odpovědi na ně jsou veřejně přístupné).
S úctou
JUDr. Milan Jančík, MBA
Zveřejněno ve Věstníku č. 18/2002
Úřad pro ochranu osobních údajů k problémům z praxe – č. 6/2002
Poskytování osobních údajů o zaměstnancích
Mezi informacemi, které občané požadují od orgánů veřejné správy, se často objevuje i požadavek na sdělení konkrétní částky, která byla vyplacena vedoucím pracovníkům, zejména na odměnách. Tento dotaz bývá vznášen s odvoláním na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zde je však třeba citovat § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., podle něhož se tento zákon nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního právního předpisu, a jako příklad je uveden zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně osobních údajů). Výkon funkce v zaměstnání je ale těsně spojen jak se jménem a příjmením pracovníka, tak s řadou jeho dalších osobních údajů. Je tedy třeba vymezit, na které z těchto údajů týkajících pracovněprávního vztahu se vztahují omezení uložená zákonem o ochraně osobních údajů, a tím i vymezit vztah tohoto zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Zákon o ochraně osobních údajů je jedním z řady právních předpisů, jejichž smyslem je ochránit soukromý a rodinný život občana. Tato skutečnost je stanovena v § 10 tohoto zákona, kde je uvedeno, že při zpracování osobních údajů dbá správce nebo zpracovatel, v tomto konkrétním případě zaměstnavatel, na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života subjektu údajů, v tomto případě zaměstnance.
Znamená to, že zaměstnavatel má pro plnění svých úkolů právo, a pokud jde o sdělení informací podle zvláštního zákona (např. č. 106/1999 Sb.), používat a případně i jiným osobám sdělovat ty osobní údaje zaměstnance, které se týkají výlučně jeho pracovních aktivit a zjevně nevypovídají o jeho soukromém životě, za podmínky, že zaměstnavatel dodrží všechny povinnosti, uložené mu tímto zvláštním zákonem (např. zákoník práce). Zaměstnavatel tak může, pokud je to potřebné k plnění jeho úkolů a zvláštní zákon nestanoví jinak, bez souhlasu zaměstnance sdělit jeho jméno a příjmení, akademický titul, funkční zařazení, kontaktní údaje zaměstnance na jeho pracoviště (číslo telefonu, faxu, adresu elektronické pošty).
Jinak je tomu však, pokud jde o přesnou výši platu, mzdy a odměny. Finanční částka, kterou zaměstnanec při výplatě obdrží, je osobním údajem, jehož zveřejnění je třeba plně podřídit režimu zákona o ochraně osobních údajů. Vzhledem k tomu, že se na zveřejnění tohoto údaje nevztahuje žádná z výjimek podle § 5 odst. 2 písm. a – f) tohoto zákona, může zaměstnavatel zveřejnit výši platu, mzdy nebo odměny pouze se souhlasem zaměstnance. Může však bez souhlasu jednotlivých zaměstnanců zveřejnit např. informaci o celkové výši odměn vyplacených v organizaci nebo jejím úseku. Pokud z této informace není určitelné, jaké konkrétní částky byly vyplaceny jednotlivým pracovníkům, není tento údaj údajem osobním a zákon o ochraně osobních údajů se tak na něj samozřejmě nevztahuje.
Zaměstnavatel jako správce osobních údajů zaměstnance je tedy povinen chránit údaje týkající se jeho soukromí, nemůže však nesprávným výkladem zákona o ochraně osobních údajů zakrývat svoji neochotu poskytnout údaje, na které má veřejnost právo.
